Stojím na Slánské hoře, je 11°C pod nulou, tělo mi zaplavil adrenalin a někde o kus níž na hraně skály haleká Milan: "Neboj se, pojď sem..."

Moje odpověď je jasná: "Zapomeň na to!!! Ani náhodou!!!" V duchu mám odpověď vulgárnější. Milan leze po kluzkých hranách skal jak kamzík.
Fakt jsem netušil, co je schopen kvůli materiálům do výuky pro studeny podniknout. Já osobně si teď právě říkám, že mi všichni studenti můžou... Je to asi tím adrenalinem, ale vůbec mi není zima.
Co tu vlastně děláme? Hledáme ventaroly, které chce Milan nafotit termokamerou. "Do kopru, kam to zase leze?!"
Proč někdo opodál křičí dívčím hláskem:"K noze!!! Zabijákuuuuu!!! No tak, k noze!!!" A proč ten pes, kterých se fakt bojím, běží zrovna ke mně? Jestli ho nakopnu, asi někam sklouznu. Jako by nestačilo, že jsem si cmrndnul do textilu z těch kluzkých cestiček. Ještě hafan!!!
No nakonec vše dobře dopadlo, fotky jsme pořídili, Milan sešel po ledovatých schodech a úzkých cestičkách, já se pro jistotu dral dolů přes keře, takže celkem pohoda. 
Dalších pár fotek najdete ZDE